Hliníkový skleník v zimě: větrání, kondenzace a sníh na střeše

Hliníkový skleník v zimě: kdy a jak větrat proti kondenzaci, jak zjistit, kolik sněhu střecha unese, jak ho bezpečně shrnout a co zkontrolovat na rámu.

Hliníkový skleník v zimě potřebuje tři věci: krátké větrání i za mrazivých dnů, aby se v něm nedržela kondenzace, pravidelné shrnování sněhu ze střechy a kontrolu rámu, zasklení a ukotvení před zimními vichry. Sezona tedy s posledními rajčaty nekončí, jen se mění starosti. Místo zalévání a hnojení řešíte sraženou vodu na skle, plíseň a váhu mokrého sněhu. Kdo to podcení, najde na jaře prasklé zasklení, zkroucený rám nebo zplesnivělé rostliny.

Projdeme, proč se ve skleníku sráží voda a kdy je jí už moc, jak a kdy větrat za mrazu, jak zjistit, kolik sněhu střecha unese, a jak sníh odstranit bezpečně a bez poškození skla. Podíváme se také na rám a ukotvení, na to, co má smysl v nevytápěném skleníku přes zimu pěstovat, a na podzimní přípravu. Na konci najdete postup krok za krokem a odpovědi na otázky, které majitelé skleníků v zimě řeší nejčastěji.

Proč se uvnitř sráží voda

Voda se ve skleníku sráží proto, že vlhký vzduch uvnitř naráží na studené sklo nebo polykarbonát a ochlazuje se pod rosný bod. Vlhkost se do vzduchu dostává z půdy, ze zálivky a z rostlin. Čím větší je rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku a čím méně se větrá, tím víc vody se na zasklení usadí. Kapky pak stékají na rostliny a na rám, a ve stálém vlhku se daří plísním a hnilobě.

Kdy je kondenzace v pořádku a kdy už je jí moc

Trocha orosení po studené noci je přirozený fyzikální jev a neznamená vadu skleníku. O stavu vypovídá spíš množství a to, jak rychle zmizí. Pokud se kapky přes den po vyvětrání ztratí, je vše v pořádku. Pokud z ranního skla souvisle stéká voda, rostliny jsou trvale mokré a v rozích se objevuje zelený povlak nebo plíseň, je kondenzace příliš velká a skleník potřebuje víc větrání a méně zálivky.

Co kondenzaci zvyšuje

Nejčastější příčinou je zbytečně vlhká půda a mokré podlahy. V zimě rostliny vodu téměř nespotřebují, takže zálivka navíc se jen odpaří a usadí na skle. Dalším zdrojem jsou zbytky rostlin a mokré listí, které hnije a vlhkost uvolňuje. Vlhkost zvyšují i nádoby s vodou ponechané uvnitř. Pokud chcete mít ve skleníku zásobu vody na jaro, mějte ji zakrytou, aby se z ní voda neodpařovala.

Větrání i v mrazu

Ano, skleník je potřeba větrat i v zimě, a to krátce a nejlépe kolem poledne, kdy je venku nejtepleji a vzduch bývá nejsušší. Pár minut výměny vzduchu sníží vlhkost uvnitř, aniž by se skleník zbytečně vychladil. Trvale zavřený skleník se promění v mokrou komoru. Krátké polední vyvětrání udělá víc než celodenní zavřeno, protože cílem není teplo, ale odvedení vlhkosti, která by se v noci znovu srazila na skle.

Jak dlouho a za jakého počasí

Nejvhodnější jsou suché a slunečné dny, kdy se skleník přes den trochu ohřeje a venkovní vzduch je sušší než ten uvnitř. Otevřete dveře nebo okno na pár minut a pak zase zavřete, aby se skleník stihl před večerem znovu prohřát. Za mlhy, sněžení nebo deště je venkovní vzduch vlhký a větrání přinese málo. Za silného větru otvory nechte zavřené, protože otevřené dveře a okna vítr snadno poškodí.

Automatické otvírače a zálivka

Automatické otvírače oken, které reagují na teplotu, se v zimě otevírají jen zřídka, protože uvnitř nebývá dost teplo. Na ně se tedy v zimě spolehnout nedá a větrat je potřeba ručně. Zalévejte jen to, co ve skleníku roste, střídmě a dopoledne, aby voda stihla do večera vsáknout a povrch oschnout. Zálivka večer nebo do studené půdy zvyšuje noční kondenzaci a riziko plísní.

Sníh na střeše: kolik unese

Kolik sněhu unese konkrétní skleník, určuje výrobce, a údaj o nosnosti střechy hledejte v technických parametrech nebo v montážním návodu. Obecné číslo pro všechny hliníkové skleníky neexistuje, protože záleží na rozponu, tvaru a tloušťce profilů, sklonu střechy, druhu zasklení a hustotě příček. Pokud výrobce nosnost neuvádí, počítejte s tím, že lehká hobby konstrukce na velkou vrstvu mokrého sněhu stavěná není, a sníh z ní odstraňujte včas.

Jak porovnat nosnost se sněhem u vás

Česká republika je podle normy ČSN EN 1991-1-3 a její národní přílohy rozdělená do sněhových oblastí s různým charakteristickým zatížením sněhem. Do které oblasti patří vaše obec, zjistíte z mapy sněhových oblastí, a hory mají zatížení výrazně vyšší než nížiny. Pro skutečnou váhu sněhu je užitečná vodní hodnota sněhu, kterou měří a zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav. Udává se v milimetrech a jeden milimetr odpovídá jednomu kilogramu na metr čtvereční.

Proč je nebezpečný hlavně mokrý sníh

Stejně vysoká vrstva sněhu může vážit velmi rozdílně. Čerstvý prachový sníh je lehký, mokrý, slehlý nebo opakovaně oblevou nasáklý sníh je mnohonásobně těžší. Proto pozor na období oblevy a na déšť do sněhu, kdy se vrstva na střeše rychle stává těžší, i když na pohled ubývá. Nebezpečné je i to, když sníh sjíždí jen z části střechy a na zbytku vytváří nesouměrnou zátěž, která rám namáhá do strany.

Jak sníh odstranit bezpečně

Sníh shrnujte ze země, měkkým smetákem nebo shrnovadlem na dlouhé teleskopické tyči, dokud je vrstva ještě lehká. Na střechu skleníku nikdy nelezte a neopírejte o ni žebřík, zasklení ani lehký rám váhu člověka neunesou. Nepoužívejte lopatu s ostrou hranou a namrzlý led neodsekávejte, sklo i polykarbonát se tím snadno poškodí. Pracujte z boku, ne pod okapovou hranou, kam může sesouvající se sníh a led spadnout, a noste rukavice.

Rám, zasklení a ukotvení

Před zimou zkontrolujte, jestli je rám rovný, spoje dotažené, zasklení pevně usazené a skleník dobře ukotvený k základu. Uvolněný šroub nebo chybějící sponka se v létě nijak neprojeví, ale pod tíhou sněhu nebo při vichru se z nich stane místo, kde se konstrukce začne deformovat. Projděte celý skleník dokola, zatlačte lehce na jednotlivé tabule a podívejte se na rohy a místa, kde se stýkají střešní a boční profily.

Profily a spoje

Tuhost rámu závisí na průřezu a tloušťce stěny profilů a na tom, jak pevně jsou spojené. Kdo skleník staví nebo vyztužuje z vlastních dílů, vybírá hliníkové profily podle rozponu a předpokládaného zatížení, protože slabý profil na velkém rozponu se pod sněhem prohne dřív. Po zimě s vydatným sněžením se vyplatí zkontrolovat, jestli se některé příčky neprohnuly. Prohnutý díl už sílu nenese tak jako rovný a při další zátěži povolí snáz.

Zasklení, těsnění a ukotvení

Uvolněné tabule skla nebo polykarbonátu vraťte na místo a doplňte chybějící sponky a těsnění. Vítr se pod volnou tabuli dostane a může ji vytrhnout, prasklá tabule pak pustí dovnitř sníh a vodu. Hliníkový skleník je lehký, a proto musí být pevně ukotvený k základu nebo k zemi. Zkontrolujte kotvy, zvlášť pokud skleník stojí na otevřeném místě, a dveře zajistěte tak, aby se ve větru samy neotevíraly.

Má smysl přes zimu pěstovat

Bez vytápění skleník mráz nevyžene, ale posune sezonu na obě strany. Otužilé saláty, špenát, polníček nebo bylinky v něm vydrží déle než na záhonu a na jaře se dá začít o několik týdnů dřív. Nevytápěný skleník je spíš předjaří než tropy. Kdo chce víc, může menší část přitápět a pěstovat náročnější plodiny, musí ale počítat s vyšší vlhkostí a pečlivějším větráním, protože teplý vzduch nese víc vody.

Ochrana rostlin za silných mrazů

Za silných mrazů pomůže rostliny přikrýt netkanou textilií, kterou přes den, když svítí slunce, zase odkryjete. Textilie drží u rostlin trochu tepla a chrání je před nejhorším nočním chladem. Nezakrývejte ale rostliny fólií přímo na listech, pod ní se sráží voda a za mrazu může listy spálit. Rostliny v nádobách postavte na podložku, aby nebyly přímo na studené zemi, a mezi záhony nechte prostor pro proudění vzduchu.

Jak skleník na zimu připravit

Skleník připravíte na zimu úklidem, čištěním skla a kontrolou konstrukce, a nejlépe na podzim za suchého dne, ještě před prvními mrazy. Zbytky rostlin jsou zdrojem plísní a úkrytem pro škůdce, špinavé sklo zase pouští dovnitř méně zimního světla, kterého je i tak málo. Čistý a utěsněný skleník lépe drží teplo a méně v něm řádí choroby. Půl dne práce na podzim se vrátí na zdraví rostlin i na životnosti konstrukce.

  1. Odstraňte zbytky rostlin, spadané listí a nepotřebné nádoby.
  2. Umyjte zasklení zevnitř i zvenku, aby propouštělo co nejvíc světla.
  3. Zkontrolujte rám, šrouby, sponky a těsnění a uvolněné díly opravte.
  4. Prověřte ukotvení k základu a zajištění dveří proti větru.
  5. Vyčistěte okapové žlábky, pokud je skleník má, aby voda a tající sníh odtékaly.
  6. Připravte si měkký smeták na dlouhé tyči a netkanou textilii pro rostliny.
  7. Přes zimu krátce větrejte kolem poledne a po sněžení shrňte sníh ze země.

Časté dotazy ke skleníku v zimě

Mám nechat dveře skleníku přes zimu otevřené?

Trvale otevřené dveře vlhkost sníží, ale do skleníku pak napadá sníh a vítr může dveře poškodit. Lepší je krátké větrání za suchých dnů a zavírání na noc. Pokud ve skleníku nic neroste a nebudete ho používat, můžete nechat pootevřené okno chráněné před větrem.

Jaký rozdíl je mezi sklem a polykarbonátem v zimě?

Komůrkový polykarbonát má mezi stěnami vzduch, takže drží teplo lépe než jednoduché sklo a méně se na něm sráží voda. Sklo zase propouští víc světla a snáz se čistí. Na tom, kolik sněhu skleník unese, má ale větší vliv rám než druh zasklení.

Mám skleník v zimě vyčistit od plísně?

Ano, ideálně hned na podzim při úklidu. Plíseň na rámu a těsnění smyjte teplou vodou s mýdlem a místa nechte vyschnout. Chemické přípravky používejte jen podle návodu na obalu, větrejte a chraňte kůži a oči, ve skleníku s jedlými plodinami volte přípravky určené pro tento účel.

Poškodí mráz hliníkový rám?

Hliník samotný mrazem netrpí a nerezaví jako ocel. Problém dělá spíš voda zamrzlá ve spojích, uvolněné šrouby a zatížení sněhem. Plastové díly, těsnění a sponky mohou v mrazu ztratit pružnost, proto je dobré zkontrolovat je na podzim a poškozené vyměnit.

Může sníh ze střechy domu spadnout na skleník?

Může, a takový náraz zasklení většinou nevydrží. Pokud stojí skleník pod okapovou hranou střechy, kontrolujte sníh na střeše domu a nebezpečné převisy nechte odstranit. U nového skleníku vybírejte místo mimo dosah sesuvů sněhu ze sousedních střech.